Teze, antiteze a synteze:

Teze, antiteze a synteze

Šríla Šrídhar Maharaja: Jaký obor studuješ?

Student: Filozofii a náboženství.

Šríla Šrídhar Maharaja: Na jaké univerzitě?

Student: Ve státě San Francisco.

Šríla Šrídhar Maharaja: Jsi student filozofie a náboženství. Studoval jsi Hegela? Hegelova filozofie je někdy označována za panteismus. Panteismus zastává názor, že Bůh je přítomen ve všech věcech, ale Hegel v protikladu s panteismem tvrdí, že Bůh je současně nezávislá bytost nad všemi věcmi. Hegel je také známý jako perfekcionista. Říká, že povaha Absolutního je podmíněná i nepodmíněná zároveň. Pravda se vyvíjí skrze teze, antiteze a synteze, a tímto způsobem se vyvíjí vše. Podle Hegela je Absolutní Sám od Sebe a pro Sebe. Používal také německý výraz pro vyjádření: „Zemři, abys žil.“ To byly jeho vybraná vyjádření.
Tato vyjádření jsou velice užitečná pro teisticky zaměřené osoby. Chceš-li žít progresivní život, tvá současná podoba musí zemřít. Tvé ego musí být rozpuštěno a pak se projeví tvé skutečné vnitřní, jemnější já. To je nejlepší filozofie, která se objevila na západě. Koncept „zemři, abys žil,“ se shoduje s Vaišnavským. Hegel také řekl, že Absolutní je „Sám od Sebe“ a „pro Sebe.“ „Pro Sebe“ znamená, že Absolutní Pravda je Nejvyšší Uživatel. V Bhagavad-gítě Krišna říká:

aham hi sarva-yajnanam
bhokta ca prabhur eva ca
na tu mam abhijananti
tattvenatas cyavanti te
(Bhagavad-gita 9.24)

„Neboť Mně patří požitky ze všech obětí a Já je odměňuji. Jelikož Mne však takto nemohou poznat, opětovně podstupují zrození, nemoc, stáří a smrt.“
To je nejzásadnější verš, který ustanovuje Boha jako osobu. On je Uživatel. Když si někdo něco užívá, jako uživatel zastává nejvyšší
postavení. Nemůže to být jinak. Vše je určeno pro Jeho požitek. A On je Nejvyšší. „Sám od Sebe“ znamená, že Absolutní je Nejvyšší – vše je určeno pro Jeho uspokojení. To je nezbytná pravda; o tom není pochyb. A také Jeho existence je subjektivní.
Žádný objekt nemůže existovat bez subjektu. Nic nemůže existovat bez myslícího. Musí existovat myslící. Například, co je fosílie? Když ji prozkoumáme, uvidíme barvu a tvrdost kamene, ale tyto vlastnosti jsou pouhé myšlenky v nás – myšlenkový stav. Co je barva? Koncept v našem vědomí. A tak, jakýkoliv druh existence, předpokládá subjekt, neboli vědomí. To je podstata argumentu. Žádný objekt nemůže existovat bez subjektu. A žádný subjekt nemůže existovat bez objektu. Existuje myslící a myšlenka. Když existuje myslící, musí na něco myslet – a tak musí existovat i objekt. Jinak by existence nebyla možná. Rozumíš?

Student: Ano, je to velice jasné.

Šríla Šrídhar Maharaja: To všechno jsou Hegelovy originální koncepce, jeho příspěvky do filozofie. Byl velmi důležitým filozofem. A i když byl západním myslitelem, jeho filozofie se přibližovala k východním myslitelům. V mnoha ohledech je Hegelova filozofie velice blízká Rámanujově filozofii.
Samozřejmě, že existuje mnoho důležitých západních filozofů. Kantova filozofie je také velice vlivná. Znáš Kanta?

Student: Ano.

Šríla Šrídhar Maharaja: Studoval jsi Descarta?

Student: Ano, trochu. Řekl: „Myslím, tedy jsem.“

Šríla Šrídhar Maharaja: Je považován za otce moderní filozofie. Potom je tu Berkeley: ten je extrémně subjektivním myslitelem. Locke, Hume, Mill, Berkeley, Johnson, Kant, Hegel – ti všichni jsou významní západní filozofové.

Student: Já dávám přednost studiu východní filozofie.

Šríla Šrídhar Maharaja: Jaký druh východní filozofie studuješ? Sánkhju? Jógu? Njáju? Vaišešiku?

Student:
Zen buddhismus a taoismus – čínskou filozofii.

Šríla Šrídhar Maharaja: Konfucius pochází z Číny. Před Buddhismem byl v Číně přítomen Konfucius. Když se postupně přesuneme na západ, najdeme Sokrata, Platóna a Aristotela.
Studoval jsi je?

Student:
Ano, trochu jsem je studoval.

Šríla Šrídhar Maharaja: Koncept paralelismu, který předložil Platón, je také do jisté míry přijímán ve Vaišnavské filozofii. Podle Platóna, podoby, které vnímáme, jsou odrazem skutečné podoby. To bylo jeho pochopení, že podoby, které vnímáme, jsou zvráceným odrazem původního duchovního světa. To je Platónova teorie paralelismu.

Student: Můžete prosím vysvětlit podrobněji podobnost mezi Hegelovou filozofií a vědomím Krišny?

Šríla Šrídhar Maharaja:
Podle Hegelovy filozofie, pravda se vyvíjí skrze teze, antiteze a synteze. Pravda se pohybuje klikatým způsobem. Ve filozofii vědomí Kršny slovo vilasa znamená „hravý pohyb.“ Tento význam lze pochopit, že Absolutní je pohroužen ve hře. A to je vyjádřeno formou klikatosti. Aher iva gatih premnah svabhava-kutila bhavet. Had se pohybuje klikatým způsobem. Podobně, pohyby Absolutního nejsou přímé, ale klikaté. Vilasa, neboli koncepce líly – božských zábav Pána – je něco podobného. Je to podobné Hegelovu názoru, že pravda se vyvíjí klikatým způsobem skrze teze, antiteze a synteze. Existuje teze, poté její protiklad a pak se opět sjednotí a vytvoří novou tezi. Potom znovu antiteze a opět větší harmonie v syntezi.
Tímto způsobem je pravda dynamická; vyvíjí se a dělá pokrok. Hegel byl nejhlubším myslitelem mezi západními filozofy. Samozřejmě i další učenci, jako Max Müller, byli také hlubokými mysliteli. Ve skutečnosti byla v Německu indická kultura tak velmi oceňována a oblíbená, že některé staré knihy, které už nelze najít v Indii, je možné pořád najít v Německu. Němci nebyli nikdy kolonizátory Indie a přesto byli velice zvědaví dozvědět se víc o kulturních knihách Indie. Je mnoho vzácných Indických knih, které už v Indii nejsou, ale v Německu, navzdory válce, jsou pořád bezpečně uchovány.

Student:
Mám otázku ohledně Berkeleyovy filozofie. Podle Berkeleyho je svět v mysli. Zdá se, že Berkeleyho teorie neguje existenci tohoto světa. Přiklání se spíš k zamítnutí jakéhokoliv druhu reality.

Šríla Šrídhar Maharaja: Ale přišel Hegel, který Berkeleyho poněkud doplnil. Někdo může vyzvat Berkeleyho: „Mohu si myslet, že v mé kapse je sto dolarů – ale když se do ní podívám, najdu je tam?“ Hegel říká, že musí být někde v univerzální mysli. To je Hegelovo stanovisko.

Student: V tom případě je to někde přítomné.

Šríla Šrídhar Maharaja: A tato vlna přichází postupně. To byl můj argument ohledně Jaiva Dharmy od Šríly Bhaktivinody Thákury. Četl jsi tu knihu?

Student: Ne, tu knihu neznám.

Šríla Šrídhar Maharaja:
V této knize jsou charaktery, které mluví o duchovním životě, zdánlivě neskutečné. Různé osoby v této knize – Brajanáth, Babájí a jiní – se zdají jako smyšlené osoby, které rozmlouvají o duchovním životě. Avšak jednou jsem vysvětloval, že to, co je v mysli Bhaktivinody Thákury – to, co napsal v Jaiva Dharmě – není fantazie. Teď nebo jindy, ty osoby a události, které popisuje, musely existovat; a tyto věci se opět objeví. Chápeš?

Student: Nejsem si jist.

Šríla Šrídhar Maharaja: To, co Bhaktivinoda Thákura viděl ve své mysli, musí existovat někde v tomto světě, ať už v budoucnosti nebo v minulosti. Ta věc, kterou popisuje zdánlivě fiktivním způsobem, ve skutečnosti existovala. Zde je příklad. Když mluvím, zvuk se šíří jistou rychlostí. Tento zvuk může být později slyšen na jiném místě. Stejně tak je to v případě světla, že?

Student: Ano.

Šríla Šrídhar Maharaja: Šrí Caitanyadeva tedy Svým božským zvukem zpíval zde a vykonával sankírtan. Kázal, a rychlost této božské vlny se stále šíří. A nyní je ji možné najít na určitém místě ve vesmíru. Chápeš? Vysvětlil jsem to jasně?

Student: Myslím, že ano.

Šríla Šrídhar Maharaja: Rychlost tohoto světla se šíří dál; neztratila se. Stejně tak i zvuk, který nyní vyslovuji, se neztrácí, ale putuje do nějaké vzdálenosti časem a prostorem. Cokoliv vidím – vlna světla – také putuje. Vysílání rozhlasu z 2. světové války – válečné období, válečná vize – je také někde v prostoru, vibrujíce
na určité vlně. Tato vibrace byla jednou zde, ale nyní je někde jinde. Plave v jisté sféře reality v čase a prostoru. Když hodím květ do Gangy, bude odnesen proudem. Kdybych plaval rychleji než proud, našel bych tento květ někde dál v řece. A tak rychlost světla – rychlost zraku – se pohybuje rychlostí 186 000 mil za sekundu. Kdybychom se mohli pohybovat rychleji než rychlost světla, překonali bychom vlnu vizuálních projevení, které toto světlo přináší. Je to možné.
Podobně, to co existuje ve sféře představy, musí nyní existovat i v realitě v nějakém čase v minulosti nebo budoucnosti, ale lze to najít někde jinde. Je řečeno, že Krišnovy zábavy se pohybují od jednoho vesmíru k druhému stejným způsobem, jako se slunce pohybuje z jedné časové zóny do druhé. Teď je tady ráno, ale za pět minut začne východ slunce a ráno někde jinde. Východ slunce tedy probíhá neustále na nějakém místě. Tu nebo tam; vycházející slunce lze najít někde na Zemi. Kdybychom se pohybovali s rychlostí slunce, byli bychom pořád u východu slunce.
To co se objevilo v mysli Bhaktivinody Thákury, co zdánlivě popsal fiktivním způsobem, musí existovat někde ve sféře reality, v minulosti nebo v budoucnosti. Je to realita, nikoli představa.
Vše je reálné. Není to představa. To, co vidím ve svých snech, je nyní neskutečné. Ale v dřívějším období života, v minulosti, jsem prožíval tuto realitu. Měl jsem tento druh vize a nyní to ke mně přichází v podobě snu. Byla to skutečnost, ale nyní je to jenom sen. To co je v mysli, může být pro nás abstraktní, ale v Univerzální Mysli je vše konkrétní. Cokoliv existuje ve sféře představy, musí někde existovat a být někde zaznamenané.

Student: Přestože všechno je v mysli, když cítím, že je něco horké a vidím, že i ostatní to vnímají jako horké, usoudím, že je to horké. Zdá se, že podle Berkeleyho to naši myslí pouze prochází.

Šríla Šrídhar Maharaja: Musíš pochopit základní pravdu, že to, co je horké pro tebe, muže jiný organismus vnímat jako studené. Je to otázka stupně. Naše zkušenost chladu a horka záleží na našem stupni tolerance. Co je studené pro nás, může být horké pro jiného. Tímto způsobem se musíme přizpůsobit v našem chápání toho, co je realita; že to co je horké pro mě, může být pro
druhého studené. Realita pro lidské bytosti je jedna věc, ale pro jiné organismy jako jsou hmyz, červi, atd., je to něco úplně jiného. Co je jasné pro nás, je temné pro jiného. Co je jasné pro sovu, je temné pro nás. Rozumíš?

Student: Ano.

Šríla Šrídhar Maharaja: Stvoření je povahou rozmanité. Zkušenost tvých očí a uší je jiná než zkušenost těch, kteří mají odlišné smysly než my. To co dokážeme slyšet my, jiní nemusí. Ani naše uši nedokáží zachytit podzvuk a nadzvuk. Naše uši mohou zachytit pouze omezenou škálu zvuků. Náš zrak je také omezený. Nemůžeme vidět ani infračervené, ani ultrafialové světlo. Náš smysl doteku, hmat, je schopen vnímat také velice omezeně. Čili, všechny reality existují současně, ale každá realita je přizpůsobena našemu vlastnímu vnímání. Něco je studené pro mě, pro jiného je to zas horké. Tak to „horké“ nebo „studené“ vnímáme podle naši vlastní subjektivní zkušenosti. „Naše realita“ tedy existuje. A tak to, co vnímáme myslí, není představa; je to realita. Co je pouhá představa pro mě, je realita pro jiného. Vycházející a zapadající slunce se dá vidět z různých úhlů pohledu současně. V celém stvoření existují všechny zkušenosti současně.
To, co ty nyní cítíš jako studené, můžeš vůli Nejvyššího Pána snadno začít cítit jako horké. Jeho vůlí je možné všechno. Vše závisí na Něm. On je konečnou příčinou. To, co teď považuješ za nesnesitelně horké, budeš najednou cítit jako nesnesitelně studené, když si to Bůh bude přát. Všechno závisí na Jeho vůli. A to se objevuje buď v upravené podobě, ve všeobecné podobě, nebo určitým zvláštním způsobem, podle Jeho vůle. Tímto způsobem existuje stupňování, v kterém projevuje Svou vůli a Jeho vůle je prvotní příčinou všeho. A On stojí nad zákonem. Musíme si být toho vědomi. Pak budeme schopni vysvětlit cokoliv.

Student:
On je tedy něco jako hypnotik.

Šríla Šrídhar Maharaja: Ano, je hypnotik. Všechno závisí na sladké vůli Absolutního. Vše je navrženo a určeno Jím. Vše je v Jeho rukou. Absolutní Centrum je Sám od Sebe a pro Sebe. On Sám zná význam všeho. Nikdo jiný. On Sám zná Své cesty; nikdo jiný je nemůže znát. Můžeme vědět jen tolik, kolik nám On dovolí vědět. A to se také může měnit Jeho sladkou vůlí. Je naprosto svobodný, Autokrat.
A tento Nejvyšší Autokrat může být podmaněn pouze láskou, nikoli poznáním. Jeho cesty jsou nejisté. Jak nám může naše poznání pomoct, abychom Ho pochopili? Poznání nám může pomoct pochopit věc stálé povahy, pod stálým zákonem. Ale Absolutní je Autokrat; v kterémkoliv okamžiku může změnit všechny zákony. Jak tedy můžeme poznat Nekonečného? Když se budeme snažit pochopit Absolutní Pravdu, všechny naše předešlé zkušenosti se prokáží jako nulové a prázdné. V každé vteřině nám může ukázat novou barvu. Žádný stupeň poznání nemůže vytvořit jasné prohlášení týkající se pravdy o Bohu. Poznání je bezúčelné z hlediska nekonečna. Nejdříve se pohybuje tímto způsobem, pak zas jiným. Na jakém základu můžeme stavět naši kalkulaci? Jeho pozice se neustále mění Jeho sladkou vůlí.
Jeho srdce může být podmaněno pouze odevzdáním. Samotným odevzdáním Ho můžeme potěšit. A když si bude přát, může se nám nechat poznat, ale i potom budeme znát pouze část Jeho Osobnosti. Pouze tolik, nakolik se nám bude chtít odhalit. Tvůrce reality je Autokrat; je nad zákonem. To musíme pečlivě zvážit. Ten, kdo tvoří tento vesmír je nad zákonem; nepodléhá žádnému zákonu, nemá žádnou stálou povahu. Kdykoli může změnit Svou pozici podle Své sladké vůle. A cokoli si přeje, to se stane.

Student: Bertrand Russell říká, že pokud existuje Bůh, nemůže být dobrý. Bůh Samotný není vázán zákonem, ale když my porušíme zákon Boha, trpíme. Kdyby byl Bůh dobrý, stvořil by všechny duše v tomto světě „nad zákon.“

Šríla Šrídhar Maharaja: Když to říká, to znamená, že on sám chce být Bůh bohů. My panu Russellovi říkáme: „Absolutní Pravda je neznámá a nepoznatelná. Jak mohou být známé Jeho cesty? Je Autokrat. A vy chcete zavést vaši pokřivenou, chudou, konečnou zkušenost pro Univerzální Pravdu! Vaše zkušenost je nejomezenější z omezených. A vy chcete aplikovat tuto malou zkušenost na Neomezený Celek? Je to nejhanebnější argument vycházející z chybného poznání. Z vaši konečné pozice chcete znát míru celého Nekonečna a pak Ho kritizovat. Z jakého základu
vychází vaše kritika? Z jakého základu přistupujete kritizovat Nekonečného? Kolik o Něm víte?
„Když vidíte jak matka trestá svého syna, ale vidíte pouze tuto část jejího chování, můžete usoudit, že je velice krutá. Ale nevidíte náklonnost, s kterou matka o to dítě pečuje. Nevíte, že se stará o budoucí dobro svého dítěte. To všechno nevíte. Můžete říct, že trestá svého syna a proto je krutá, ale neznáte důvod jejího chování. Každá událost má svou budoucnost a svou minulost a vy ji musíte důkladně zjistit, předtím, než vynesete nějaký rozsudek nebo vyřknete nějakou poznámku.
„Ve vašem případě, do jaké míry jste omezen ve vztahu s Nekonečným? Do jaké míry Mu můžete porozumět? Vaše schopnost poznat Nekonečného je velice omezená. Nikdo by se neměl odvažovat vyřknout nějakou poznámku o Nekonečné Vůli na základě jeho vlastního omezeného chápání. Pro rozumného člověka je to neuvážené a sebevražedné.“

Student: Slyšel jsem, že podle Védské ontologie je duše okrajová energie. Mají jívy, duše, v okrajovém, neboli tatastha postavení, poznání, že existuje vyšší a nižší svět, že v materiálním světě je utrpení a v duchovním světě božská služba?

Šríla Šrídhar Maharaja: Jíva, duše, je uzpůsobena pro obě strany. Okrajová znamená: vybavena přizpůsobit se duchovnímu i materiálnímu světu, ale nemá přímou zkušenost ani s jedním. Okrajová duše (tatastha jíva) má pouze semínko přizpůsobení se těmto světům. Je umístěna na okraji mezi duchovním a materiálním světem a okraj jednoznačně znamená, že duše je v postavení, kdy může analyzovat své přizpůsobení. Může jít do duchovního světa, nebo může jít do světa hmotného. Má možnost volby a tak jde, aby vyzkoušela svou svobodu. Jelikož je duše vědomá jednotka, má svobodnou vůli. Svoboda je neoddělitelnou součástí vědomí. Vědomá jednotka a svoboda jsou jedno a totéž. Vědomý atom znamená vybaven svobodou. Bez svobody je jenom hmota.

Student: Duše má svobodu, ale má poznání o různých aspektech reality?

Šríla Šrídhar Maharaja: Jelikož je duše velice malá, její svoboda je také nedokonalá. Duše v okrajovém postavení je velice zranitelná.
Svoboda neznamená absolutní svobodu. Existence duše je malá a proto její svoboda není dokonalá – je tam možnost pochybení. Svoboda nepatrné duše neznamená dokonalou svobodu. Úplná svoboda by znamenala dokonalou realitu, ale nepatrná duše je vybavena nejmenší atomickou svobodou. Takové je postavení atomů vědomí a to je důvod proč jsou tak zranitelné. Mohou se rozhodnout správně nebo nesprávně. Taková je pozice těch, kteří jsou umístěni v okrajovém postavení. Kdyby duše neměla svobodu v rozhodování, museli bychom obviňovat Boha za naše utrpení. Ale my nemůžeme vinit Boha. Počáteční bod utrpení duše je uvnitř jí samotné.
Utrpení podmíněné duše je podobné utrpení osoby, která je závislá na drogách. Předtím, než někdo začne užívat drogy, jeho první krok vedoucí k závislosti je zvědavost. Potom, co osoba určitý čas drogy užívá, zjistí, že bez toho nemůže být. Naše připoutanost k máji je jako závislost na drogách. Nejdříve jsme zvědaví, ale když si navykneme na intoxikaci iluze, jsme nuceni dále užívat tuto omamující hmotu. Kdybychom k tomu nepřilnuli, nemuselo se to stát. Ale jednou jsme začali, a do té míry do jaké tento návyk kultivujeme, nás intoxikace pohltí.
První příčinou našeho zapletení s materiální přírodou bylo naše sdružování se s májou díky zvědavosti. A tak, do jaké míry se s ní přátelíme, do té míry přijde a pohltí nás. Tímto způsobem se ocitáme ve spárech máji. Na začátku bylo naše zapletení velice jemné, jako když někdo experimentuje s drogami. Začátek naší hry s májou bylo dobrovolné zneužití naší svobodné vůle a to nás přivedlo až do našeho současného stavu, kdy nás mája pohltila. Mája znamená naše přitažlivost k intoxikaci: kde je láska k vykořisťování, tam je mája. A pravda je opak vykořisťování. Pravdu můžeme najít v odevzdání všeho Centru, Krišnovi.

Student:
Když může duše v okrajovém postavení vidět jak realitu, tak iluzi, proč nemá dostatečné rozlišování, aby šla správnou cestou?

Šríla Šrídhar Maharaja: Ona nemá skutečnou hloubku rozlišování, pouze malou schopnost rozlišování. Ale má ji. Jakkoliv malá je, existuje.

Student: Může jít také do duchovní říše Boha?

Šríla Šrídhar Maharaja: Ano, a některé duše tam jdou. Některé jdou na tuto stranu a některé na stranu druhou. Duše má nezávislost. Nejdou všechny na jednu nebo druhou stranu. Jinak by musel existovat nátlak. Ale žádný nátlak neexistuje. Je to svobodná volba; některé jdou na jednu stranu a některé na druhou.

Student: Existuje nějaké poznání, které přichází zvenku, nebo je možné pro duši v okrajové pozici, aby přijala pomoc od prostředníka zvenku?

Šríla Šrídhar Maharaja: Na každém stupni naší existence je vnější pomoc přítomná. Ale na nerozlišném stupni duchovní existence, v okrajové sféře, mohou pomoct pouze zástupci zvenku. Obyčejná svatá osoba nedokáže rozpoznat chyby nebo transcendentální vlastnosti nerozlišné duše. To je práce pro vyšší osobnost. Pouze Bůh Samotný nebo vysoká či zplnomocněná svatá osoba může pomoct duši v této pozici. Předpokládejme, že máš novorozené dítě. Pouze doktor, který je specialista s vyspělým poznáním, může léčit novorozeně. Ale když dítě trochu povyroste a může mluvit, samo může popsat příznaky jeho bolesti. Pak mu může pomoct i obyčejný doktor. Obyčejní světci nám nemohou pomoct na všech stupních života. Mohou nás vést a pomoct nám jen do určitého standardu. Ale Pán Samotný a ti vysoce zplnomocnění světci, kteří jsou s Ním v úzkém spojení, nám mohou pomoct na každém stupni našeho duchovního rozvoje.